Čtyři kroky do nového světa

Všem dospívajícím a dospělým posluchačům, kteří se chtějí víc přiblížit hudbě, nabízíme abonentní řadu komentovaných večerních koncertů ČTYŘI KROKY DO NOVÉHO SVĚTA. Velcí skladatelé tvoří díla, díky kterým můžeme nahlédnout do jejich duše.

4K1 — Janáčkova Její pastorkyňa • Čtyři kroky do nového světa

Dvořákova síň

Účinkující

Petr Kadlec
průvodce

Sólisté a sbory v jednání

Marko Ivanović
dirigent

Česká studentská filharmonie
(hráči ČF, členové Orchestrální akademie ČF a studenti hudebních škol)

Více informací

Fotografie ilustrujicí koncert - událost Janáčkova Její pastorkyňa Čtyři kroky do nového světa

4K2 — Beethovenovo a Kabeláčovo Mystérium času • Čtyři kroky do nového světa

Dvořákova síň

Program

Beethoven byl zakotvený ve své době, ale psal nadčasová díla. Jedním z nich je předehra Egmont, která pojednává o svobodě a odvaze riskovat tváří v tvář moci. Lamoraal, hrabě van Egmont, žil v 16. století a stal se symbolem holandského boje za nezávislost proti španělské nadvládě a inkvizici. Beethovenův Egmont se v roce 1956 stal neoficiální hymnou maďarského povstání proti sovětské nadvládě. – „Miloslav Kabeláč byl vedle Bohuslava Martinů a Karla Husy nejvýznamnější český moderní skladatel. Za války se odmítl rozvést se svou židovskou ženou, musel odejít z rozhlasu a zbytek války strávil schovaný, aby nemusel do koncentráku. Po válce se vrátil do rozhlasu, nevstoupil do strany, byl hudební režisér a komponoval. Jeho skladba Mystérium času je dokonale protirežimní – komunisté totiž měli pocit, že čas ovládli. A Kabeláč dává najevo, že existuje ještě nějaký kosmický čas, kterému je jedno, jestli je tu nějaký upachtěný režim.“ (Skladatel Milan Slavický, 2004)

Účinkující

Petr Kadlec
průvodce

Marko Ivanović
dirigent

Česká studentská filharmonie
(hráči ČF, členové Orchestrální akademie ČF a studenti hudebních škol)

Více informací

Fotografie ilustrujicí koncert - událost Beethovenovo a Kabeláčovo Mystérium času Čtyři kroky do nového světa

4K3 — Dvořákovo Stabat Mater • Čtyři kroky do nového světa

Dvořákova síň

Program

„Hlad dávat Dvořákovo Stabat mater byl ve mně velmi starý. Chtěl jsem si tu po více než třiceti letech zapolemizovat s dirigentem Karlem Kovařovicem, jehož tehdejší skvělé provedení vyprovokovalo ve mně snahu stát jednou před pultem a vyrovnat se s tou desetivětou písní o utrpení ztráty, s písní začínající tupou bolestí, nehybnou a probojovávající se dlouhou černou chodbou k světlu ráje a k důvěřivému Amen. (…) Dostal se mi o Vánocích do rukou Škrétův obraz Ukřižovaného… Proti „valným shromážděním“ pod Křížem Kristovým omezuje se Škréta na ticho nakloněné hlavy Obětovaného, k jehož tváři je přisát nehybný pohled smutných očí Matčiných. Jsou sami dva. Ostatní figury obrazu jsou v pozadí ve značném zkrácení, které jako by chtělo naznačit, jak je nám svět vzdálen, potká-li nás skutečná bolest. A právě v tomto osamocení roste bolest k nesnesitelné hrozivosti. Jsem rád, že se mi tak pozdě dostalo cti být vykladačem právě tohoto Dvořákova díla: když jsem byl mlád, nedovedl bych to vůbec a bylo vskutku třeba projít životem, poznat lidskou mizérii, abych se mohl poklonit Stabat…“ (Dirigent Václav Talich, 1952)