Program
Program v jednání
Open Air koncert České filharmonie tradičně ukončuje koncertní sezonu na Hradčanském náměstí a je pro všechny zdarma. Orchestr tentokrát povede skvělý americký dirigent James Gaffigan. Chystá energický, až taneční program, který nejlépe vystihuje řecké slovo dynamis – tedy síla či pohyb. Ostatně, pan dirigent se v mládí chtěl stát rockovou hvězdou.
Program v jednání
James Gaffigan dirigent
Další učinkující v jednání
Česká filharmonie
„Nejvíce na světě miluji provozovat hudbu a spojovat lidi dohromady. Oboje mi umožnila právě dirigentská profese,“ říká hudební ředitel berlínské Komische Oper a valencijského Palau de les Arts Reina Sofía, rodák z New York City James Gaffigan. Paradoxní však je, že se k dirigování dostal v podstatě náhodou.
Začínal jako kytarista a chtěl se stát rockovou hvězdou. Kytaru však ve čtrnácti letech vyměnil za fagot, a tak se nakonec přiklonil ke klasice, protože s tímto nástrojem by se v rock’n’rollové sestavě uplatnil stěží. Při jedné zkoušce se studentským orchestrem ho dirigent vyzval, aby si vedení orchestru vyzkoušel – a od toho momentu se mu dirigování stalo celoživotní vášní. Naštěstí pro posluchače klasiky, bohužel pro milovníky tvrdších žánrů.
U světových orchestrů si Gaffigan vydobyl mimořádné renomé, a to nejen pro jeho otevřenou a společenskou povahu, ale také díky přirozené lehkosti, se kterou své povolání vykonává. Často ho vítají orchestry ve Spojených státech i v Evropě, a to ve velmi různorodém repertoáru včetně soudobé hudby.
James Gaffigan dirigent
„Nejvíce na světě miluji provozovat hudbu a spojovat lidi dohromady. Oboje mi umožnila právě dirigentská profese,“ říká hudební ředitel berlínské Komische Oper a valencijského Palau de les Arts Reina Sofía, rodák z New York City James Gaffigan. Paradoxní však je, že se k dirigování dostal v podstatě náhodou. Začínal jako kytarista se snem stát se rockovou hvězdou; kytaru pak ve čtrnácti letech vyměnil za fagot, na který hrál posléze také ve studentském orchestru. Při jedné zkoušce ho vyzval dirigent, aby si vedení orchestru vyzkoušel – a od toho momentu se mu stalo řízení orchestru celoživotní vášní. Vystudoval New England Conservatory of Music a Shepherd School of Music v Houstonu, několik let poté setrval na asistentských pozicích Michaela Tilsona Thomase (Sanfranciský symfonický orchestr) a Franze Welsera-Mösta (Clevelandský symfonický orchestr). Výrazným mezníkem v jeho kariéře se stalo mj. vítězství v Mezinárodní dirigentské soutěži Sira Georga Soltiho ve Frankfurtu v roce 2004.
Od té doby si u světových orchestrů vydobyl velké renomé, a to nejen díky výše naznačené oblibě ke vzájemné spolupráci s lidmi, ale také díky přirozené lehkosti, se kterou své povolání vykonává. Často ho vítají orchestry ve Spojených státech (Newyorská filharmonie, Chicagský či Filadelfský symfonický orchestr) i v Evropě (Londýnský symfonický orchestr, Orchestr amsterdamského Concertgebouw, Orchestre de Paris či Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu), a to při koncertech různorodého repertoáru. Kromě toho tradičního se Gaffigan pravidelně pouští i do soudobé hudby a provedl již řadu premiér; má za sebou například světově první uvedení skladby Tromba Lontana Johna Adamse či rakouskou premiéru skladby No Night, No Land, No Sky Miroslava Srnky, kterou spolu s Vídeňskými symfoniky provedl na Bregenzském festivalu v roce 2015.
Kromě hostování však na poli koncertního vystupování působil (či stále působí) i v několika funkcích. Deset let byl šéfdirigentem Lucernského symfonického orchestru, jehož mezinárodní renomé pozvedl nejen množstvím zahraničních turné, ale také úspěšnými nahrávkami; nějakou dobu též zastával funkci hlavního hostujícího dirigenta v Nizozemsku a Norsku. Nyní funguje jako hudební ředitel Verbier Festival Junior Orchestra, kde pracuje s vysoce talentovanými hudebníky ve věku 15–18 let. Že na hudební vzdělání dětí a mládeže dává při své práci velký důraz, naznačuje ostatně i jeho projekt v berlínské Komische Oper, kde zastává funkci hudebního ředitele. Kromě zmíněné Valencie a Berlína ho pak operní diváci mohou čas od času zahlédnout u dirigentského pultu také v newyorské Metropolitní opeře, Bavorské státní opeře či Opéra National de Paris.