Program
Arthur Honegger
Jana z Arku na hranici, oratorium v 11 scénách pro recitátory, sóla, sbor a orchestr
Málokterá skladba zanechala v historii České filharmonie tak hlubokou brázdu jako Honeggerovo oratorium Jana z Arku na hranici. V roce 1970 ji tehdejší dramaturg Ivan Medek zařadil na program jako uctění památky Jana Palacha a jeho sebeupálení. Nyní toto náročné a působivé dílo připraví umělecký šéf Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek.
Koncert z řady C
Arthur Honegger
Jana z Arku na hranici, oratorium v 11 scénách pro recitátory, sóla, sbor a orchestr
Audrey Bonnet Jana z Arku
Sébastien Dutrieux Bratr Dominik
Susanne Bernhard Panna Maria
Nadezhda Karyazina Svatá Kateřina
Veronika Rovná Svatá Markéta
Kyle van Schoonhoven Porkus
Paul Schweinester Písař 1
Zachary Altman Písař 2
V jednání Vypravěči
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek sbormistr
Kühnův dětský sbor
Jiří Chvála, Petr Louženský sbormistři
Lukáš Vasilek dirigent
Česká filharmonie
„Dramatické“ či „scénické“ oratorium Jana z Arku na hranici napsal Arthur Honegger na text básníka Paula Claudela. Odehrává se v posledních chvílích života panny orleánské, s retrospektivními scénami z jejího dětství i procesu, v rámci kterého byla odsouzena k trestu smrti upálením. Rozsáhlá, až monumentální skladba na pomezí oratoria a opery využívá snad všechny tehdy dostupné hudební prostředky. Na podiu svádí dohromady sólisty, recitátory, smíšený a dětský pěvecký sbor, v orchestru upoutá raný elektronický nástroj Martenotovy vlny, na nějž při premiéře v roce 1938 hrál jeho vynálezce.
Žádné pražské uvedení Honeggerova oratoria nemůže neupomenout na události více než půl století staré. Na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a počínající normalizaci se v lednu roku 1969 před Národním muzeem polil hořlavinou a zapálil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Tehdejší šéfdirigent Václav Neumann jeho památku uctil na koncertech 23. a 24. ledna úvodní částí ze Sukovy Pohádky. U toho však nezůstalo.
V další sezoně totiž dramaturg orchestru Ivan Medek zařadil právě oratorium o světici, která svůj život skončila stejným způsobem jako Palach, ač nedobrovolně. Soudruhům smysl tohoto husarského počinu dlouho nedocházel. Když se tak stalo, Medek byl z filharmonie vyhozen a později se svými protirežimními postoji propracoval až na pozici šatnáře a umývače nádobí v hostinci Pod Kinskou, aby se po revoluci vrátil z emigrace jako kancléř Václava Havla.
Ve svých memoárech Medek na filharmonické události vzpomíná takto: „Definitivní výpovědi jsem se dočkal, když jsem zařadil – stále jako neoficiální dramaturg – na leden 1970 do programu České filharmonie kantátu Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici. Nejdříve to nevzbudilo vůbec žádnou pozornost. Až najednou volali řediteli České filharmonie Jiřímu Pauerovi, co že to tam inzerujeme: Jana z Arku na hranici! Vysvětloval jsem řediteli, že ta skladba se tak jmenuje a autorem textu je Paul Claudel. Řekl, že slova ,na hranici‘ tam nesmějí být. Teprve o pár dnů později komusi nahoře došlo, že kantáta má být uvedena k výročí upálení Jana Palacha. Byl z toho samozřejmě strašný průšvih. Datum uvedení jsme museli změnit a nesměli jsme vysvětlit, proč ke změně dochází. Hrálo se o čtrnáct dnů později, bylo vyprodáno, koncert měl manifestační charakter, protože všichni věděli, o co jde.“
Audrey Bonnet zpěv
Renomovaná francouzská herečka Audrey Bonnet, absolventka herectví na Cours Florent a Národní konzervatoři dramatických umění, se věnuje divadlu i filmu. Celosvětově je známá pro snímky De la guerre (2008), Augustine (2012) či Conann (2023), domácímu publiku pak také z pódií francouzských divadel. Mezi lety 2003–2006 například působila v Comédie-Française a v roce 2013 ji bylo uděleno ocenění za nejlepší ženský herecký výkon při udělování cen Palmarès du théâtre. Znají ji však také milovníci klasické hudby – postavou Honnegerovy Johanky z Arku už proslula na mnohých jevištích. Jak píše David Chaloupka o inscenaci v Opéra de Lyon (2017): „Johanku z Arku naprosto strhujícím způsobem vytváří Audrey Bonnet, umělkyně s četnými zkušenostmi v klasickém i moderním repertoáru a hlubokým hudebním cítěním, které uplatnila například v jedné z hlavních rolí hiphopové opery Agamemnon. Titulní hrdinku ztvárňuje s obrovským výrazovým nasazením a tělesným výkonem hraničícím až s fyzickou sebedestrukcí.“ Helena Havlíková pak hodnotí její výkon z La Monnaie (2019) jako „až na hranici emoční důstojnosti“.
Sébastien Dutrieux zpěv
„Upřímný a srdečný Dominik“, divadelní partner Audrey Bonnet ze zmíněné belgické produkce v La Monnaie, Sébastien Dutrieux, je do Honnegerova oratoria také často obsazován. Dominikem byl již také v Utrechtu, Frankfurtu, Basileji či Madridu. Jako vypravěč je však hojně zván i do dalších hudebních projektů, jako jsou například Stravinského Pták ohnivák, Lettres à Chopin, Griegův Peer Gynt nebo Berliozovy Béatrice et Bénédict, a měl tak možnost spolupracovat s dirigenty, jako jsou Daniel Barenboim, Juanjo Mena nebo James Gaffigan. Kromě hudebních produkcí ho však můžeme zahlédnout i v činohře v belgických divadlech. Účinkoval již v tradičních hrách, jako jsou Shakespearovo Oko za oko nebo Puškinův Mozart a Salieri, ale i při uvádění současného repertoáru. S inscenací Čechovova Černého mnicha se pak dostal kromě Belgie také do Francie a Kanady.
Susanne Bernhard zpěv
Sopranistku Susanne Bernhard, rodačku z Mnichova, poznalo pražské publikum v únoru 2023 při provedení Brittenova Válečného requiem v Rudolfinu a poté v září téhož roku ve Vladislavském sálu. Mezitím u nás ještě v červnu stihla zazářit jako Tove ve Schönbergových Písní z Gurre, které byly uvedeny ve Státní opeře v rámci festivalu Musica non grata a na festivalu Smetanova Litomyšl pod taktovkou Petra Popelky.
Již v průběhu studií na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově spolupracovala s Bayerische Theaterakademie a hned po absolvování získala angažmá v Opernhaus Kiel. Nyní je častým hostem Frankfurtské opery, drážďanské Semperoper či Theater Bregenz. Kromě opery se zaměřuje také na písňový, oratorní a koncertní repertoár, se kterým již vystoupila na prestižních festivalech, jako jsou Rheingau-Musikfestival nebo Beethovenfest Bonn. Spolupracovala s velkými jmény dirigentského světa (Daniel Harding, Paavo Järvi nebo Semjon Byčkov) a na svém kontě má také množství rozhlasových i CD nahrávek, mezi něž patří Brittenovy Folksongs či opera Medonte Josefa Myslivečka.
Nadezhda Karyazina
Veronika Rovná
Kyle van Schoonhoven tenor
I amerického tenoristu Kyla van Schoonhovena váže předchozí spolupráce s Pražským filharmonickým sborem – spolu se Susanne Bernhard se účastnil uvedení Brittenova Válečného requiem. Repertoárové zaměření tohoto vítěze prestižní pěvecké soutěže Metropolitan Opera National Council Auditions je však v současné době orientováno hlavně na wagnerovské postavy. Byl již Waltherem (Tannhäuser) v newyorské Metropolitní opeře, Lohengrinem v Sanfranciské opeře, kde také dva roky působil jako stipendista prestižního Adler Fellowship Program, ale také například Frohem (Zlato Rýna) či Siegmundem (Valkýra), kterého ztvárnil také při koncertním provedení v Carnegie Hall. Nedávno dosáhl i své vytoužené role Dona Josého (Carmen). V dubnu 2025 ho čeká premiéra Bludného Holanďana ve Forth Northu.
Přestože zpíval odmalička (zpěv byl doporučen jako terapie proti koktavosti, kterou v dětství trpěl), až na střední škole se seznámil s operou. Nově vzniklá láska ho pak podnítila vystudovat Fredonia School of Music, Westminster Choir College a přes Jensen Foundation Voice Competition a množství dalších cen (George London Award, Nicolai Gedda Memorial Award) ho dovedla až do slavné MET.
Paul Schweinester
Zachary Altman zpěv
Americký basbarytonista Zachary Altman, absolvent Manhattan School of Music, se objevuje na operních pódiích Evropy i Severní Ameriky v rolích širokého repertoáru. Nejvíce je však poslední dobou obsazován do inscenací oper 20. století: takto se objevil například v Korngoldově Das Wunder der Heliane (nizozemská Reisopera), Weillově Vzestupu a pádu města Mahagonny (Komische Oper Berlin), Brittenově Snu noci svatojánské (Malmö Opera) či Albertu Herringovi (Maggio Musicale Fiorentino), Prokofjevově Lásce ke třem pomerančům (Opera Philadephia) či Straussově Daphne (Hamburská státní opera). Romantické a mozartovské role ztvárnil mj. jako rezidenční umělec v Opera San José či jako člen souboru Theater Basel. V době svého pobytu v Basileji také vystupoval s Basilejským symfonickým orchestrem a Štrasburským filharmonickým orchestrem, největší popularitu na koncertních pódiích mu však přinesla účast na slavné Hollywood Bowl, kde spolu s Losangeleskou filharmonií provedl Bernsteinovu operetu Candide.
Pražský filharmonický sbor
Pražský filharmonický sbor (PFS), založený v roce 1935 sbormistrem Janem Kühnem, je nejstarším profesionálním smíšeným pěveckým sborem v Česku. Aktuálně je hlavním sbormistrem a uměleckým vedoucím Lukáš Vasilek, druhým sbormistrem Lukáš Kozubík.
Nejvyšší ocenění sbírá PFS za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru, který uvádí spolu s nejslavnějšími světovými orchestry. Na domácí půdě pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a orchestrem PKF — Prague Philharmonia. Jako rezidenční sbor operního festivalu v rakouském Bregenzu se věnuje také opeře.
Pravidelně pořádá vlastní sborové koncerty, jejichž dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru, a věnuje se vzdělávacím projektům. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii sborového zpěvu, pro mladší děti pořádá cyklus edukativních koncertů.
PFS je držitelem ceny Classic Prague Awards za rok 2018 a Ceny Antonína Dvořáka za rok 2022.
Kühnův dětský sbor sborový zpěv
Kühnův dětský sbor (založen roku 1932) patří dnes k nejvýznamnějším českým uměleckým souborům, známým nejen v Evropě, ale již na všech pěti kontinentech. Za dobu své existence vychoval tisíce talentovaných dětí a naučil je lásce k hudbě a umění. Svou tradicí a šíří svého uměleckého záběru je ojedinělou uměleckou institucí svého druhu nejen v České republice, ale i v Evropě. Mimořádnou uměleckou pověst dokládají četná ocenění i oficiální pocty, sbor je pravidelně zván na velké hudební festivaly a koncertní turné, spolupracuje s předními orchestry a operními scénami, zrealizoval přes 50 nahrávek české i světové hudby.
Kühnův dětský sbor má svůj výjimečný zvuk, který už na první poslech zaujme přirozeností dětských hlasů, čistotou a vytříbeností. Tyto vlastnosti jsou od samého vzniku sboru inspirací pro řadu vynikajících českých skladatelů k tvorbě přímo pro Kühnův dětský sbor.
V čele sboru stojí již od roku 1967 Jiří Chvála, sbormistrem Koncertního oddělení je Petr Louženský.
Lukáš Vasilek sbormistr
Lukáš Vasilek vystudoval dirigování a hudební vědu. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Těžiště jeho umělecké práce s tímto tělesem spočívá v nastudování a provádění repertoáru a cappella, stejně jako v přípravě sboru k účinkování ve velkých kantátových, oratorních a operních projektech, při kterých spolupracuje se světově uznávanými dirigenty a orchestry (např. Berlínští filharmonikové, Česká filharmonie, Izraelská filharmonie či Petrohradská filharmonie).
Vedle PFS se věnuje i jiným uměleckým aktivitám, především spolupráci s vokálním ansámblem Martinů Voices, který založil v roce 2010. Jako dirigent nebo sbormistr je podepsán pod celou řadou nahrávek PFS pořízených pro významná světová vydavatelství (Decca Classics, Supraphon); v posledních letech se soustavně věnoval natáčení sborové tvorby Bohuslava Martinů. Jeho nahrávky měly mimořádný ohlas v zahraničí a získaly mj. ocenění prestižních časopisů Gramophone, BBC Music Magazine a Diapason.
Arthur Honegger
Jana z Arku na hranici, oratorium v 11 scénách pro recitátory, sóla, sbor a orchestr