1

Typus dirigenta

Při sledování dirigentské dráhy Jiřího Bělohlávka nás upoutá stálost jeho základní metody. Svůj přístup k profesi od mládí nemění, jen ho neustále prohlubuje, propracovává a společně s orchestry se dobírá vyšší a vyšší úrovně interpretace.

Už když v roce 1969 odpovídal v rozhovoru na otázku redaktora, v čem spatřuje základ své vlastní cesty, jmenuje tři základní principy: důkladné studium skladby, věrnost notovému zápisu a skutečně intenzivní, a nejlépe dlouhodobá práce s orchestrem.

Interpretace pro něho není pouhým darem okamžiku, nálady či elánu, ale zodpovědně zaslouženým vyústěním práce, opravdovou tvůrčí potřebou, jež ho vede k přísnému respektování hudebního zápisu. (…) Bělohlávek podává hudbu bez možných i často využívaných programově bombastických trumfů a orchestrální opulence. Cílí přímo k jejím absolutním hodnotám.

— Jiří Štilec / Hudební rozhledy 1975 [ 2 ]

Důraz na dokonalou přípravu ale neznamenal nějaké rigidní ustrnutí v naučených schématech a v jednou pro vždy vypilovaných řešeních. Naopak. Poctivý přístup ke všemu, co dělal, byl pro něj spolu s mnohovrstevnatostí hudební matérie zdrojem neustále nového pohledu na věc. A tak i u skladeb, jejichž provedení mohl počítat na desítky a stovky, nacházel nové podněty, neustále nové možnosti uchopení.

Hudba skýtá nekonečné množství možností, jak porozumět skladatelovu textu. Člověk každým dnem v notách objevuje něco nového. A kolik je způsobů, jimiž jako interpret předáváte celou svoji zkušenost! Své emoce, energii, temperament, charakter.

— Jiří Bělohlávek / Hospodářské noviny 2017 [ 3 ]

Jiří Bělohlávek byl dirigent náročný, vyžadující pečlivou přípravu. Dirigent dbající na sebemenší detail. Zároveň byl však schopný tyto jednotliviny integrovat v komplex skladby a vytvořit z nich kompaktní a strhující celek. Jeho přesvědčivost plynula jak z dokonalé znalosti řemesla a naprosté profesionality, tak z pravdivosti a intenzity jeho osobního zaujetí pro hudbu. Náročnost se léty neměnila, ale s růstem zkušeností dosáhl Jiří Bělohlávek mistrovství také v tom, jak co nejlépe a nejvhodněji své nároky komunikovat, jak orchestr přesvědčit a strhnout pro své pojetí, jak hudebníkům slovně i gesticky přiblížit požadovanou kvalitu tónu, rytmu, hry... Zajímavým způsobem se to projevovalo v jazykové rovině, kdy při zkouškách – ve snaze smyslově přiblížit svůj požadavek – používal řadu originálních metafor a přirovnání. Hráči tak mohli od pana dirigenta slýchat, aby hráli „modře“ nebo „jako když zurčí lesní potůček“. Aby „měli pocit horké vany“.

Silná osobnost J. Bělohlávka je zvnitřnělá, navenek skromná, plně sloužící tajemství děl a autorů, s přesným gestem a důrazem na detailní vypracování zvuku.

— Terézie Ursínová / Tvorba 1989 [ 4 ]

V oblasti techniky byl Jiří Bělohlávek dirigentem, jehož fyzický projev nestavěl na bombastické výrazové exklamaci, ale sloužil hudbě a byl veden potřebou čitelnosti a předvídatelnosti.

Kontinuita gesta je to ‚kouzlo‘, které umožňuje srozumitelnost dirigentského vyjádření, dává hudebníkovi možnost předvídat, co v příštím okamžiku moje ruka udělá, a podle toho reagovat.

— Jiří Bělohlávek / Harmonie 2016 [ 5 ]

Pokud mám pojmenovat dva pro mě důležité principy, které jsem u něj vnímal jako klíčové a které od nás očekával, byla by to konstantní sebekritika a sebereflexe a maximální sdělnost gesta. (…) Dbal, aby měl každý pohyb nějaký účel, sdělný účel. Pokud tam bylo něco navíc, uměl to ihned rozkrýt a identifikovat.

— Aleš Kománek / OPERA Plus 2018 [ 6 ]

Já jsem se na Jiřího strašně rád díval z hlediště a vnímal jsem jeho dirigentská gesta jako něco naprosto synkretického s hudbou. Jeho tělo, jeho pohyby tu hudbu maximálně vyjadřovaly i v malých detailech.

— Ilja Šmíd / Český rozhlas 2017 [ 7 ]

Celý dirigentův gestický projev by měl být podřízen hudebnímu záměru – a ten ovšem obsahuje, nebo by měl obsahovat, obě roviny: dokonalé racionální zvládnutí materie a svobodou naplněnou a inspirovanou přítomnost tvůrčího vytržení.

— Jiří Bělohlávek / Harmonie 2008 [ 8 ]

Pozorný spolupracovník

Jiří Bělohlávek se během své kariéry setkal s mnoha světovými instrumentálními i vokálními sólisty. Jejich ohlasy nás vedle jiného upozorňují na dirigentovu výjimečnou schopnost tvůrčí spolupráce i na jeho ohleduplnost vůči svým uměleckým partnerům.

S Jiřím Bělohlávkem jsem pokaždé rád spolupracoval. Byl to opravdový muzikant, hodně jsem se od něho naučil. A pokaždé jsem se vedle něho cítil na pódiu velmi dobře. Je totiž důležité, abyste od dirigenta vnímali jednak to neustálé podněcování a povzbuzování k lepšímu výkonu, ale také podporu. A tu uměl Jiří Bělohlávek dát svrchovaně.

— Paul Lewis / Český rozhlas 2018 [ 9 ]

Přestože dbal na každý detail, v otázce koncepce skladby se přizpůsoboval sólistovu pojetí. Ve sporných místech hledal vždy nějaký prvek, směr, provedení, na kterém by se se sólistou shodl. A v ojedinělých případech, když to nebylo možné a neporozuměli si, potlačil svůj názor a stal se služebníkem sólistovy verze.

Uměleckou náročnost snoubil s velkou mírou podpory. Zejména pro zpěváky představoval žádaný typ dirigenta, který zná dokonale všechny party a maximálně si uvědomuje postavení i potřeby hlasů v celé skladbě. I díky své pěvecké průpravě v Kühnově dětském sboru přesně věděl, kdy se zpěváci nadechnou nebo jak podrží frázi. Vokalisty vedl a citlivě s orchestrem doprovázel tak, aby pěvecká čísla vynikla a „neutápěla se“ v hudbě linoucí se z orchestřiště.

Jiří člověka podporuje a vede tak, jak o tom pěvci jen sní. Nedovedu si představit, že by to někdo dokázal lépe. (…) Jiří s vámi dýchá, hluboce rozumí hudbě, je velmi přátelský a přitom přístupný. Zkrátka ten typ člověka, s nímž jste vždy snili, že budete spolupracovat.

— Karita Mattila / iHned 2016 [ 10 ]

Poprvé mě pozval Jiří Bělohlávek do programu Talenty s Českou filharmonií. (...) A živě si vzpomínám na svou poslední spolupráci s Jiřím Bělohlávkem. Bylo to ve svatovítské katedrále, byla tam zima, já přišel bez šály a Jiří Bělohlávek sundal tu svou a omotal mi ji kolem krku.

— Petr Nekoranec / Týdeník Rozhlas 2019 [ 11 ]

Starostlivý šéf a jeho tým

Jiří Bělohlávek byl umělcem, který věřil, že nejvyšších interpretačních met lze dosáhnout jen dlouhodobou prací s orchestrem. S týmem, jehož každý člen bude usilovně pracovat pro společný výsledek. S tělesem, v němž bude každý znát své místo v celku a jednotliví hudebníci se budou navzájem velmi dobře vnímat. Pak může na zkouškách i na koncertech vznikat tvořivá atmosféra, která umožňuje jít za hranice naučeného, otevírá dveře improvizaci a hudebnímu „zázraku“. Sám se opakovaně vyznal, že jeho ideálem je taková hra symfonického orchestru, jako by se jednalo o komorní těleso ve velkém obsazení.

…úkolem dirigenta je sloužit nejenom kariéře, své dráze, ale především hudbě samé a také tělesům, s nimiž spolupracuje. Každé totiž potřebuje pravidelnou péči o všechny aspekty hry.

— Jiří Bělohlávek / Harmonie 2016 [ 12 ]

Myslím, že smysl této profese je přetvářet a vytvářet kontinuální kvalitu, a to můžete jedině v delším časovém úseku. A k tomu, abyste to mohl dělat, je zapotřebí, aby to osobnostní fluidum, ten celý osobnostní vklad byl podpořen vrcholnou profesionalitou. A to je otázka píle a práce.

— Jiří Bělohlávek / Český rozhlas 2016 [ 13 ]

O každý orchestr, u kterého byl v pozici šéfdirigenta a uměleckého ředitele, se staral s nebývalou intenzitou i extenzitou. Jeho péče se rozbíhala do všech oblastí života tělesa. Vlastní interpretační, zkoušková a koncertní činnost. Hudební technikálie, jako je péče o intonaci, vnitřní souhru, kvalitu tónu nebo o bohatství výrazové palety orchestru. Dramaturgické otázky a stylová orientace tělesa. Propagace orchestru a jeho prezentace na nahrávkách. Budování vztahu se sólisty a dalšími dirigenty, personální záležitosti spojené s plynulou generační obměnou tělesa. Dobré zázemí a podmínky pro soustředěnou práci. Vybírání hudebních nástrojů a dalšího vybavení ovlivňující kvalitu hry atd., atd. Ne náhodou David Mareček, ředitel České filharmonie, v rozhovorech opakovaně zmiňoval, že Jiří Bělohlávek všem v Rudolfinum ukázal, co to skutečně znamená budování orchestru.

Hledání tvaru: síla posvěcené interpretace

Veškeré úsilí rozprostřené do mnoha oblastí života orchestru se slévá a koncentruje ve vlastní umělecké práci. Jejím vrcholem je živé provedení skladby před diváky.

Koncertu ovšem předchází celkem dlouhý proces. Interpretační přístup se nejprve formuje v týdnech i měsících samostatného studia skladby.

Jiří Bělohlávek postavil do středu svého úsilí partituru, ale také se hluboce zajímal o biografické, společenské a kulturní kontexty vzniku skladby, o její interpretační tradici, zkrátka o vše, co mu mohlo pomoci proniknout k její podstatě. Maximální pozornost k notovému zápisu mu umožňovala být práv autorovi a zároveň přicházet s životnou i živoucí hudbu, která odráží současné interpretační možnosti (obsazení orchestru, moderní nástroje, akustika sálů) a respektuje současné publikum.

S Jiřím Bělohlávkem opakovaně zažívám na koncertních pódiích mnoho krásného. A je to především jistota, kterou cítím. Jistota z toho, že budeme pracovat, že budeme hledat a také především jistota z toho, že najdeme nějaký tvar, nějaký výraz.

— Ivan Ženatý / Tenerezza 1993 [ 14 ]

Svoji koncepci stavím vždy na co nejdokonalejší analýze partitury, tím si vytvářím svoji přesnou představu o zvukovém tvaru díla a následně se ji snažím s tělesem uskutečnit.

— Jiří Bělohlávek / Hudební rozhledy 1996 [ 15 ]

Po fázi individuálního studia zpravidla následovalo několik zkoušek s orchestrem, při nichž se snažil hudebníky získat pro své pojetí a spolu s nimi je realizovat.

Vlastní koncert pokládal Jiří Bělohlávek za metu dirigentovy práce. Nahrávky vnímal jako skvělý prostředek, který fixuje dosaženou úroveň intepretace a prostředkuje dílo velkému počtu zájemců, jako výbornou studijní pomůcku a důležitý propagační nástroj orchestru i skladatele. Podstatu hudby ale spatřoval v její živé realizaci. 

Aktuální kombinace a interakce zvukových kvalit určitého prostoru, hry orchestru a nálady publika vytváří totiž jedinečnou atmosféru, kterou nelze zachytit na žádném médiu. Jen tady a teď mohou být přítomní lidé svědky neopakovatelného uměleckého činu. 

Předpokladem takovéto chvíle je předchozí usilovná práce a „zažití skladby“ v takové míře, že k záměrnému, rozumem vedenému úsilí a technickému umu přistoupí ještě další, těžko popsatelná kvalita.

A tehdy může přijít šťastná chvíle, která může otevřít nový pohled. To je ono políbení Múzou. Ten okamžik není možné předem naprogramovat, ale dostaví-li se, vnímám jej s naprostou jistotou. Vím, že se všechny dílčí síly propojily v harmonický celek, i posluchači cítí, že teď se něco stalo. Že jsme se dotkli něčeho mimořádného, většího, než je jenom technická dovednost. Proč se to stane nebo nestane, tomu je těžko rozumět. Ten moment, o kterém mluvím, je skutečně mezi nebem a zemí, ten nemáme v kapse, neumíme si ho vytáhnout, kdykoli si zamaneme. Musí se sám dostavit.

— Jiří Bělohlávek / Pátek, magazín Lidových novin 2006 [ 16 ]

2

další kapitola

Hlavní zdroje a prameny

  • 1.(P. H.): Okénko do nebe hvězd. Obrana lidu 1969, č. 50 (13. 12.), s. 7.
  • 2.ŠTILEC, Jiří: Mezinárodní tribuna mladých umělců. Hudební rozhledy 1975, číslo 5, s. 207–208.
  • 3.KONRÁD, Daniel; KLEPAL, Boris: V hudbě se odhalí jakákoliv charakterová pokřivenost, říká v rozhovoru Jiří Bělohlávek. iHNed.cz 2017, 2. 1. Dostupné online
  • 4.URSÍNOVÁ, Terézie: Impozantní festival. Tvorba 1989, č. 44 (1. 11.), s. 14–15.
  • 5.VEBER, Petr; STEHLÍK, Luboš: Jiří Bělohlávek. Rozhovor k narozeninám. Harmonie 2016, č. 2, s. 4–16. Dostupné rovněž online
  • 6.HAVLÍČEK, Vít: Dirigent Aleš Kománek: Když už se dostanete tak daleko, nemůžete to vzdát. OPERA Plus 2018, 3. 1. Dostupné online 
  • 7.Za Jiřím Bělohlávkem. Připravili jsme speciální vysílání a mimořádnou vzpomínkovou besedu s hosty. Český rozhlas Vltava 2017, 1. 6. Dostupné online 
  • 8.VEBER, Petr: Jiří Bělohlávek: Imponující je na Britech jejich neochvějná solidnost. Harmonie 2008, č. 6, s. 18–20.
  • 9.SOJKOVÁ, Alena: Talent, nadšení a dřina. Týdeník rozhlas 2018, 11. 1. Dostupné online 
  • 10.KUZNIK, Franz: Karita Mattila: Za Jiřím Bělohlávkem bych letěla přes celý svět. iHned 2016, 24. 1. Dostupné online 
  • 11.SOJKOVÁ, Alena: Jsem ambiciózní, ale líný. Týdeník rozhlas 2019. 24. 11. Dostupné online 
  • 12.VEBER, Petr; STEHLÍK, Luboš: Jiří Bělohlávek. Rozhovor k narozeninám. Harmonie 2016, č. 2, s. 4–16. Dostupné rovněž online
  • 13.Telefonotéka. Český rozhlas Vltava 2016. 14. 1. Dostupné online 
  • 14.VÁŇA, Ladislav (scénář a režie): Tenerezza. Filmový dokument. Česká televize 1993.
  • 15.JAROLÍMKOVÁ, Hana: S Jiřím Bělohlávkem o výsledcích i dalších projektech. Hudební rozhledy 1996, číslo 6, s. 2–5.
  • 16.PLAVCOVÁ, Alena: Jiří Bělohlávek: Maestro. Pátek – Magazín Lidových novin 2006, č. 16, s. 4–10.
1.

(P. H.): Okénko do nebe hvězd. Obrana lidu 1969, č. 50 (13. 12.), s. 7.

2.

ŠTILEC, Jiří: Mezinárodní tribuna mladých umělců. Hudební rozhledy 1975, číslo 5, s. 207–208.

3.

KONRÁD, Daniel; KLEPAL, Boris: V hudbě se odhalí jakákoliv charakterová pokřivenost, říká v rozhovoru Jiří Bělohlávek. iHNed.cz 2017, 2. 1. Dostupné online

4.

URSÍNOVÁ, Terézie: Impozantní festival. Tvorba 1989, č. 44 (1. 11.), s. 14–15.

5.

VEBER, Petr; STEHLÍK, Luboš: Jiří Bělohlávek. Rozhovor k narozeninám. Harmonie 2016, č. 2, s. 4–16. Dostupné rovněž online

6.

HAVLÍČEK, Vít: Dirigent Aleš Kománek: Když už se dostanete tak daleko, nemůžete to vzdát. OPERA Plus 2018, 3. 1. Dostupné online 

7.

Za Jiřím Bělohlávkem. Připravili jsme speciální vysílání a mimořádnou vzpomínkovou besedu s hosty. Český rozhlas Vltava 2017, 1. 6. Dostupné online 

8.

VEBER, Petr: Jiří Bělohlávek: Imponující je na Britech jejich neochvějná solidnost. Harmonie 2008, č. 6, s. 18–20.

9.

SOJKOVÁ, Alena: Talent, nadšení a dřina. Týdeník rozhlas 2018, 11. 1. Dostupné online 

10.

KUZNIK, Franz: Karita Mattila: Za Jiřím Bělohlávkem bych letěla přes celý svět. iHned 2016, 24. 1. Dostupné online 

11.

SOJKOVÁ, Alena: Jsem ambiciózní, ale líný. Týdeník rozhlas 2019. 24. 11. Dostupné online 

12.

VEBER, Petr; STEHLÍK, Luboš: Jiří Bělohlávek. Rozhovor k narozeninám. Harmonie 2016, č. 2, s. 4–16. Dostupné rovněž online

13.

Telefonotéka. Český rozhlas Vltava 2016. 14. 1. Dostupné online 

14.

VÁŇA, Ladislav (scénář a režie): Tenerezza. Filmový dokument. Česká televize 1993.

15.

JAROLÍMKOVÁ, Hana: S Jiřím Bělohlávkem o výsledcích i dalších projektech. Hudební rozhledy 1996, číslo 6, s. 2–5.

16.

PLAVCOVÁ, Alena: Jiří Bělohlávek: Maestro. Pátek – Magazín Lidových novin 2006, č. 16, s. 4–10.