5

S Pražským jarem byl Jiří Bělohlávek svázán doslova od kolébky. Narodil se v roce 1946, tedy v roce prvního ročníku festivalu a od dětského věku byl pravidelným návštěvníkem koncertů.

„…můj první zážitek z Pražského jara byl, když mě můj tatínek vzal na generální zkoušku jednoho z posledních koncertů Václava Talicha s Českou filharmonií. A já jsem tedy mohl poslouchat Slovanské tance.“ [ 2 ]

Jako interpret se na něm objevil celkem pětačtyřicetkrát a vedle jiných zde řídil všechny orchestry, u nichž zastával pozici stálého dirigenta či šéfdirigenta.

Poprvé se na festivalu představil v roce 1972, dirigoval tehdy Pražský komorní orchestr v Schubertově Mši As dur na koncertě v Katedrále sv. Víta. Se symfonickým tělesem pak na Pražském jaru debutoval o rok později se Státní filharmonií Brno. Čtyřikrát festival s Mou vlastí zahajoval, poprvé v roce 1983 a naposledy v roce 2014 s Českou filharmonií. A dvakrát jej uzavíral 9. symfonií Ludwiga van Beethovena, v roce 1995 a 1998.

Jeho vystoupení často patřila mezi přední události daného ročníku a mnohá svou skutečnou mimořádnost osvědčují i s odstupem času. Za všechny lze vzpomenout například koncert v Rudolfinu se světoznámým klavíristou Rudolfem Firkušným v roce 1990, dvojí provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila s Českou filharmonií v roce 2004, dvě vystoupení s BBC Symphony Orchestra v roce 2008 se Sukovým Asraelem a Kabeláčovou 7. symfonií nebo zahájení festivalu s orchestrem složeným z žáků Pražské konzervatoře v roce 2011.

S Pražským jarem nebyl ale Jiří Bělohlávek spojen jen jako pravidelný návštěvník a interpret, ale od roku 1993 i jako jeden z jeho dramaturgických tvůrců. V roce 1993 byl spolu s dalšími jmenován ministrem kultury do dvanáctičlenného uměleckého sboru festivalu. V jeho čele stanul právě Rudolf Firkušný, tehdy čerstvý osmdesátník, dalšími členy pak byli například Rafael Kubelík, Josef Suk, Libor Pešek nebo Michael Kocáb. Umělecká rada festivalu představuje od devadesátých let velmi důležitou složku v dramaturgii festivalu. Management Pražského jara s ní na pravidelných schůzích vytváří a konzultuje program, který se připravuje s několikaletým předstihem. Zkušenosti, přehled i renomé jednotlivých osobností tak výrazně přispívají ke kvalitě každého ročníku. Po dlouholetém působení v radě se Jiří Bělohlávek v roce 2006 stal jejím předsedou a zároveň prezidentem festivalu. Funkce přebíral po Josefu Sukovi, který je zastával od roku 2000.

Reprezentativní roli, dramaturgické i organizační úkoly plnil Jiří Bělohlávek ovšem i v dalších institucích, radách a sdruženích. Byl například prezidentem anglické The Dvořák Society for Czech and Slovak Music (nyní tuto funkci zastává Bělohlávkův žák Jakub Hrůša). Založil nadaci Musica iuvenis, která se zaměřuje na podporu mladých hudebních talentů do 33 let, a byl jejím předsedou . V roce 2010 se stal spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Téhož roku společně s Romanem Bělorem, členem Spolku a ředitelem Pražského jara, podepsali Memorandum o spolupráci mezi Spolkem a hl. m. Prahou. Za Magistrát hl. m. Prahy připojil svůj podpis tehdejší primátor Pavel Bém.

Za zásluhy o propagaci české hudby a za umělecký přínos vůbec se Jiřímu Bělohlávkovi dostalo mnohých čestných funkcí a ocenění. Už v roce 1986 mu byl prezidentem Československé republiky Gustavem Husákem udělen titul Národní umělec. V roce 2001 mu Václav Havel propůjčil medaili Za zásluhy. V roce 2008 obdržel mezinárodní cenu Trébbia.

O čtyři roky později ocenila královna Alžběta II. jeho výborné výsledky s orchestrem BBC titulem komandér Řádu britského impéria. V roce 2013 si česká Společnost Antonína Dvořáka zvolila Jiřího Bělohlávka za svého čestného předsedu. V roce 2014 převzal Zlatou medaili za zásluhy na poli umění od Mezinárodního výboru Kennedyho centra pro umění. V listopadu téhož roku mu byla Akademií klasické hudby udělena Dvořákova cena. V roce 2016 obdržel Jiří Bělohlávek titul Doctor honoris causa na Akademii múzických umění v Praze. V únoru téhož roku získal medaili Artis Bohemiae Amicis. Tu uděluje ministerstvo kultury osobnostem, které svou činností dlouhodobě přispívají k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí.

In memoriam obdržel Jiří Bělohlávek Zlatou cenu Ochranného svazu autorského za rok 2016 za dlouholetou propagaci a šíření české hudby ve světě. Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek mu – rovněž in memoriam – udělil 23. června 2017 ve Velkém sále Černínského paláce resortní ocenění Gratias agit. Jiří Bělohlávek byl čestným občanem Prahy a Litomyšle.

Hlavní zdroje a prameny

  • 1.ČERNÝ, Tomáš: Reportáž z příprav úvodního koncertu letošního Pražského jara. Český rozhlas Vltava 2011. (15. 3.). Dostupné online 
  • 2.Pražské jaro v České televizi – Česká televize na Pražském jaru. Dokument. Česká televize 2013. 26 min. Dostupné online 
1.

ČERNÝ, Tomáš: Reportáž z příprav úvodního koncertu letošního Pražského jara. Český rozhlas Vltava 2011. (15. 3.). Dostupné online 

2.

Pražské jaro v České televizi – Česká televize na Pražském jaru. Dokument. Česká televize 2013. 26 min. Dostupné online